Karel Steklý



*9.10.1903 (Praha, Rakousko-Uhersko) – †5.7.1987 (Praha, Československo), český filmový režisér a scenárista. Po sedmiletém nedokončeném studiu na střední škole pobýval jako herec u různých divadelních společností. V letech 1928 – 1938 byl inspicientem Osvobozeného divadla a v roce 1931 se poprvé setkal s filmovou kamerou, když si ve snímku J. Voskovce a J. Wericha Pudr a benzín zahrál inspicienta. V roce 1933 si začal přivydělávat psaním filmových scénářů (U svatého Antoníčka, Kariéra matky Lízalky, Klapzubova jedenáctka, V pokušení, Svět patří nám, Život je krásný, Muzikantská Liduška, Roztomilý člověk, Těžký život dobrodruha, Pantáta Bezoušek, Valentin Dobrotivý, Skalní plemeno, Barbora Hlavsová, Městečko na dlani, Počestné paní pardubické aj.). V průběhu let si také osvojil řemeslo a filmovou techniku a v roce 1945 započal svou režijní kariéru krátkým hraným snímkem Prosťáček (1945). Následně natočil svůj první celovečerní snímek, drama Průlom (1946), které je považováno za první film zestátněné kinematografie. O rok později realizoval svůj druhý a nejlepší film, drama podle románu Marie Majerové Siréna, které získalo řadu mezinárodních ocenění, včetně Velké ceny na MFF v Benátkách. Ve své další značně nevyrovnané tvorbě se často zaměřoval na adaptace českých literárních děl a značnou pozornost věnoval historickým látkám. Počátkem 70. let se jako oddaný člen KSČ s nadšením přihlásil k práci ve „zkonsolidované" kinematografii a v následujícím desetiletí zaprodal své režisérské schopnosti i duši normalizaci a natočil řadu prorežimních, tzv. angažovaných filmů, které již právem upadly v zapomnění. Stal se tak zřejmě nejvýraznějším prorežimním filmovým tvůrcem, za což se mu dostalo řady tehdejších ocenění: titul zasloužilý umělec (1967), Řád práce (1972), titul národní umělec (1973), Řád Vítězného února (1975) a Řád republiky (1978). Filmografie (režie + scénář nebo spolupráce na něm): krátkometrážní snímek Prosťáček (1945), drama o vzpouře horníků podle románu Jana Morávka Průlom (1946), zdařilá adaptace románu Marie Majerové o osudech kladenské hornické rodiny Siréna (1947; Zlatý lev sv. Marka a Cena za hudbu na MFF v Benátkách 1947), psychologicko společenské drama o životní dráze ředitele tiskového koncernu Kariéra (1948), tendenční komedie podle divadelní hry Karla Krpaty Talár v městečku pod názvem Soudný den (1949), krátkometrážní dokument Internacionála (1949), adaptace románu Aloise Jiráska Temno (1950), adaptace románu Ivana Olbrachta o lásce služky Anny a uvědomělého slévače Toníka Anna proletářka (1952), adaptace divadelní hry J. K. Tyla Strakonický dudák (1955), adaptace románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka ve dvou dílech Dobrý voják Švejk (1956) a Poslušně hlásím (1957), adaptace románu Karla Matěje Čapka – Choda Mstitel (1959), dětský snímek o prázdninovém dobrodružství členů pionýrského kroužku Objev na Střapaté hůrce (1962), budovatelské drama z prostředí ostravských dolů Lucie (1963), krátkometrážní groteska Zkáza Jeruzaléma (1964), historická komedie na motivy Karlštejnských vigilií Františka Kubky Slasti Otce vlasti (1969), rozverná kostýmní komedie Svatby pana Voka (1970), drama o osudech mladého nezaměstnaného komunisty třicátých let podle románu Josefa Kadlece Svět otevřený náhodám (1971), kriminální historka z počátku 20. století Lupič Legenda (1972), nejapný pokus o politickou satiru a pravděpodobně nejtrapnější film v historii české kinematografie Hroch (1973), politický pamflet odhalující rejdy protisocialistických sil v roce 1968 Za volantem nepřítel (1974), propagandistický film na téma krizových jevů v zemědělství Tam, kde hnízdí čápi (1975), pokus o satiru, pranýřující socialistický konzumní způsob života Všichni proti všem (1977), na základě historických pramenů natočený obraz pražských politických skandálů ve dvacátých letech minulého století Skandál v Gri-Gri baru (1978), kostýmní komedie o dalších osudech proslulého renesančního bouřliváka a volné pokračování Svateb pana Voka pod názvem Pan Vok odchází (1979), historická komedie o osudové lásce královny Kunhuty a Záviše z Falkenštejna Hra o královnu (1980), drama o tragickém životním osudu herečky Xeny Longenové Každému jeho nebe (1981), bizarní historka o muži, který žil v době okupace v ilegalitě s koupeným dělem, Příhody pana Příhody (1982), volná adaptace románu Ivana Olbrachta Podivná přátelství herce Jesenia (1985).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 10. 3. 2020
Autor: PST

Odkazující hesla: Jiřina Švorcová.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: