kadmium



Chemické prvky
[řečtina], cadmium, Cd, chemický prvek II.B skupiny periodické soustavy, protonové číslo 48, relativní atomová hmotnost 112,41. Teplota tání je 320,9 °C, teplota varu 767 °C, hustota 8640 kg/m3. Kadmium bylo objeveno roku 1817. Je to bílý lesklý tažný kov, na vzduchu se pokrývá vrstvou oxidu a při zahřátí shoří červeným plamenem. Soli kadmia jsou většinou bezbarvé. Kadmiun reaguje přímo s halogeny a sírou, neslučuje se za běžných podmínek s vodíkem a dusíkem. Kadmium je neušlechtilý kov a rozpouští se ve zředěné kyselině chlorovodíkové a sírové za uvolnění vodíku. Z roztoku lze kadmium vyloučit méně ušlechtilým zinkem. V přírodě se kadmium vzácně vyskytuje jako minerál greenockit, častěji provází zinek v jeho rudách. Získává se převážně elektrolyticky. Používá se na ochranné pokovování proti korozi, k přípravě lehkotavitelných slitin (Woodův kov pájky), ložiskových kovů, při výrobě elektrod do alkalických NiCd (niklokadmiových) akumulátorů. Ve sloučeninách má oxidační číslo II. Kadmium je jedovaté.

Datum vytvoření: 21. 11. 2000
Datum aktualizace: 7. 9. 2002
Autor: -DK-

Odkazující hesla: amalgam, anorganický povlak, Babbittův kov, Cd, elektrochemická ušlechtilost, NiMH, pigmenty, vzácné kovy.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: