Jupiter



Antický Řím
Římská mytologie, [latina] Iuppiter, 2.pád Jova i Jupitera – nejvyšší a nejmocnější bůh italických kmenů. Římská analogie řeckého Dia (v římské říši obě božstva ztotožněna). Bůh přírodních sil, ochránce přísahy věrnosti a práva, v boji ochránce vojska a dárce vítězství, ochránce římského státu (Jupiter Kapitolský). Jako nejvyššímu bohu mu byly zasvěceny idy (dny úplňku), jako bohu jarního nebe vrcholky hor, na nichž byly později postaveny chrámy. V polovině září konány slavnosti na Jovovu počest, skládající se z obětí, slavnostních průvodů a her v cirku. Kult Jova, s kterým často splývaly různé kulty bohů východních náboženství, přetrval až do dob raného křesťanství. Největší, nejstarší, nejhonosnější a nejdůležitější chrám zasvěcený Jupiterovi spolu s Junonou a Minervou na Kapitolu (zachován pouze ve fragmentech základů Kapitolského muzea).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 11. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: Minerva, Quirinus, římské náboženství a mytologie, Sabazios, Terminus, trojice, vavřín, Zeus.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: