Jan Kotík

*4.1.1916 (Turnov) – 23.3.1992, český malíř, grafik, teoretik a pedagog. Studoval UMPRUM v Praze (1936-1941, J. Benda). Díky svému otci, významnému malíři Pravoslavu Kotíkovi byl již od dětství svědkem diskusí o umění. V letech 1941-1943 učil na soukromé škole v Praze. V letech 1947-1953 vedl oddělení pro industriální design. Roku 1963 pozván od British Art Council do Velké Británie. V roce 1966 a 1980 host Cité Internationale des Arts v Paříži. Roku 1969 jednoroční pobyt v západním Berlíně v rámci DAAD. V letech 1991-1992 docent AVU. Od roku 1942 člen Skupiny 42. V letech 1950-1953 vedoucí ateliéru ÚLUV. Jan Kotík se věnoval také sklu, keramice a průmyslovému designu. V 60. letech působil jako redaktor časopisu Tvar a publikoval řadu teoretických studií. Po roce 1960 nastal obrat ke gestické malbě s introspekcí zaměřenou na plochu. Vstřebává principy arte povera, minimalu, instalace, environmentu. V 80. letech vznikají malby, objekty, které jsou vzdálenými potomky prostorové malby konce 60. let. Jsou figurální, a nefigurální zároveň, mají dynamický, živý, dramatický pohyb. V roce 1997 byl Jan Kotík oceněn významnou německou cenou Freda Thielera za malbu, spojenou s výstavou ve slavné berlínské galerii Martin Gropius Bau. Po těžké nemoci zemřel v sobotu 23. března 1992 v Berlíně. Jeho dílo je zastoupeno například v Národní galerii v Praze, v Galerii hlavního města Prahy, v Českém muzeu výtvarných umění Praha, v Galerii umění Karlovy Vary, v Národní galerii Stockholm, v Museu Bochum, v Allbright Nox Gallery v Bufallu.