informel

Umění v původním surovém stavu, spontánní, neškolené umělecké projevy, dětská tvorba, umění prehistorických nebo primitivních národů, umění duševně chorých, grafitti aj., Informel je umění netvárnosti, silné vrstvy barvy s kousky omítky, rozdrceným mramorem, pískem i sádrou působí hrůzným napětím, umělec pracuje s barvou jako s blátem, všemožně ji míchá a kupí vrstvy na povrchu plátna v hrůzné životnosti, barevná hmota pak na plátně zobrazuje širokou škálu pocitů, vidin samoty, odcizení, hněvu, hrůzy a zničení časem. Informel si nade vše cení svou bezprostřednost, vitalitu a nezkaženost, a tak jsou často jako umělecká díla vystavovány obrazy šílenců. Záměr maximálního výrazového působení netradičními výtvarnými postupy, prostředky a materiály, které svým radikalismem a jiností byly příslibem něčeho „nového“ (po válce, která vzala jistoty, ale nedala nové). Zbaven fixace na jakákoli pravidla, která dosud ve výstavbě a pojetí uměleckého díla platila, bez estetizace, stržení pout s tradicí a s pojmy jako krása, tvar rytmus, řád. Zakládá se na spontánním expresivním gestu, je protikladem ke geometrické abstrakci. Představitelé J. Dubuffet, J. Fautrier, A. Saura, A. Tápies, W. Wols.