Hermann Ludwig Ferdinand von Helmholtz



Filozofie
[-lc], *31.8.1821 – †8.9.1894, německý přírodovědec, lékař a filozof; profesor univerzity v Královci, Bonnu a Heidelbergu, od roku 1870 v Berlíně. Pracoval v oboru fyziky, matematiky, fyziologie a psychologie. V přírodovědeckých výzkumech byl živelným přírodovědným materialistou, ve filozofii nedůsledným kantovcem a fyzikálním idealistou. Podal první matematické zdůvodnění zákona zachování energie (v roce 1847). Fyzikálně chemickým přístupem k organickým jevům přispěl k ústupu vitalismu v biologii. Změřil rychlost šíření vzruchů v nervové tkáni (roku 1850), což podnítilo měření doby reakce ve vznikající experimentální psychologii. Základní význam mají jeho práce z fyziologie smyslových orgánů, zraku a sluchu, jež odkryly příčinnou závislost počitků na vnějších podnětech. Helmholtz však tyto poznatky vykládal agnosticky v duchu teorie hieroglyfů. Přispěl k pochopení mechanismů vytváření prostorového vidění, konstruoval přístroje k výzkumu činnosti oka (oftalmoskop, 1851). Autor četných prací z teoretické fyziky, aerodynamiky, hydrodynamiky, zakladů teorie vířivého pohybu kapalin (1858), dále práce z oblasti matematiky a geometrie. Autor Helmholtzovy věty a teorie barevného vidění (Youngova-Helmholtzova teorie).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 3. 3. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Ivan Michajlovič Sečenov, novokantovství, psychofyzika.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: