Gary Cooper

[Kúpr], *7.5.1901 (Helena, Montana, USA) – †13.5.1961 (Los Angeles, Kalifornie, USA), vlastním jménem Frank James Cooper, americký filmový herec. Byl druhým synem anglických přistěhovalců, otec byl významným právníkem, jenž dosáhl vysokého postavení u nejvyššího soudu. Po dvouletém studijním intermezzu v anglickém Etonu a po první světové válce studoval zemědělství na Weslean College v montanském Bozemanu, ale více mu šlo kreslení, takže se přesunul na uměleckou školu v Chicagu a začal si přivydělávat na živobytí jako ilustrátor a grafik. V první polovině 20. let přesídlila rodina do Los Angeles, kde otec našel nové zaměstnání. V té době utrpěl při automobilové nehodě vážný úraz kyčle, jehož následky pociťoval po celý život, protože kosti řádně nesrostly (kvůli tomu také nebyl nikdy povolán do vojenské služby). Jelikož se naučil výborně jezdit na koni, našel bez problémů uplatnění v Hollywoodu, kde jako kaskadér a statista účinkoval v letech 1925–1926 asi v padesáti dnes již většinou nezjistitelných filmech. Jeho skutečným hereckým debutem se stal v roce 1925 western Hřmící stádo, po němž se již naplno rozběhla jeho jedinečná a úspěšná herecká kariéra u společnosti Paramount, která v té době natáčela většinou westerny a s níž koncem roku 1926 podepsal smlouvu. Vytvořil více než sto rolí ve filmech nejrůznějších žánrů a kvalit pod taktovkou nejlepších režisérů té doby (H. King, H. Hathaway, C. B. DeMille, H. Hawks, W. Wyler, B. Wilder, R. Aldrich aj.) a bez jakéhokoliv hereckého vzdělání, jen díky své houževnatosti se vypracoval na významnou osobnost filmového světa (koncem 30. let byl nejlépe placeným hollywoodským hercem). Kromě téměř dvoumetrové výšky proslul úsporností svého hereckého projevu, jakož i tím, že byl málomluvný, uzavřený a do jisté míry i tajemný, ctil životní ideály a čest, čímž se stal v bouřlivé hollywoodské společnosti poněkud raritou. Mezníkem jeho kariéry byl jeho první zcela zvukový film Muž z Virginie (1929). Na počátku 30. let se Paramount až bezohledně snažil využít jeho vzrůstající popularity a Cooper šel z filmu do filmu (hrál až v šesti filmech ročně a v roce 1932 se ve snímku Žena v ponorce poprvé setkal se svým novým konkurentem Carym Grantem), což vedlo k celkovému vyčerpání a ke zhoršení zdravotního stavu (onemocněl žloutenkou a lékaři u něho navíc zjistili silnou anémii). Čtyřicátá léta pro něj byla šťastným obdobím, mj. získal svého prvního Oscara (za roli válečného hrdiny v dramatu Četař York), ale koncem desetiletí, kdy již byl (od roku 1933) ženatý s herečkou Veronikou Balfeovou, známou pod uměleckým jménem Sandra Show, s níž měl dceru Marii Veronicu, prožil bouřlivý vztah s herečkou Patricií Nealovou, jehož nenaplněnost měla zničující vliv na jeho psychiku a který poznamenal i jeho kariéru. Jinak Cooperovi byli považováni za vzorný pár a jejich manželství občasnými aférkami (jednou z účastnic byla i slavná Ingrid Bergmanová), výrazně netrpělo. Cooperova kariéra vyvrcholila v roce 1952, kdy podal svůj životní a druhý oscarový výkon jako šerif Kane v mistrovském psychologickém westernu V pravé poledne, který je považován za jeden z nejlepších filmů všech dob (slavná ústřední píseň je v české verzi známá pod názvem Buď pořád se mnou). Po jeho dokončení strávil nějaký čas v Evropě. V té době mu byl zjištěn zhoubný nádor, ale přes vzrůstající únavu a zdravotní potíže (musel podstoupit několik operací) se snažil objevovat stále nové a nezvyklé role v žánrově odlišných filmech. Svou uměleckou kariéru, během níž se několikrát nepříliš úspěšně pokusil i o filmovou produkci, zakončil s vypětím posledních sil a již těžce nemocný v roce 1960 filmem Na ostří nože, který byl však do kin uveden až po jeho smrti. V době, kdy již v podstatě umíral (v dubnu 1961) mu byl udělen čestný, v pořadí třetí Oscar, který za něj převzal herec James Stewart. Měsíc poté svůj boj s rakovinou prohrál. O dva měsíce později opustil tento svět i jeho celoživotní a nejlepší přítel Ernest Hemingway, s nímž ho spojovalo mnoho stejných zájmů a zálib, ale krutou ironií osudu i stejná zákeřná nemoc.

Vybraná filmografie: němé westerny Hřmící stádo (1925), Planina Divokého koně (1925), Poslední rudé plémě (1925) a Podkova pro štěstí (1925), romantická komedie Orel (1925), drama Vítězství Barbary Worthové (1926; též uváděno pod názvem Román dvou srdcí), westerny Tam, kde je Arizona (1927), Poslední psanec (1927) a Nevada (1927), drama z první světové války Ohnivá křídla (1927; tehdy založenou filmovou akademií oceněno jako nejlepší film roku), dobrodružný film z prostředí africké cizinecké legie Bílý harém (1928), válečné drama Legie zatracených (1928), příběh lovce kožešin Volání vlků (1929), psychologický western podle populárního románu Owena Wisterse a Cooperův první zvukový film Muž z Virginie (1929), dramatický příběh z občanské války Sláva statečným (1930), filmová podoba broadwayského divadelního hitu Týdenní dovolená (1930), western Texasan (1930), drama z 1. světové války Muž z Wyomingu (1930), drama Kořistníci (1930), dramatický příběh z prostředí koloniálního Maroka s názvem Maroko (1930), výpravný western podle románu Zane Greye Bojující karavany (1931), gangsterský příběh Ulice velkoměsta (1930), romantické drama Vezmu si tuto ženu (1930), drama Žena v ponorce (1932), volná adaptace románu Ernesta Hemingwaye Sbohem, armádo pod názvem Pod cizím praporem (1932), válečné drama Velitel torpédovky (1933), situační komedie Serenáda ve třech (1933; též uváděno pod názvem Láska mezi umělci), příběh z období války Severu proti Jihu Agent č. 13 (1933), výpravný dobrodružný velkofilm z koloniálních dob Tři bengálští jezdci (1933), romantické drama Život začíná zítra (1934), romanticko-psychologický snímek Petr Ibbetson (1935), společenská komedie Pokušení (1936), mimořádně úspěšné a Oscarem oceněné společenské komediální drama Úžasná událost (1936; nominace na Oscara za herecký výkon), dobrodružný snímek z Číny 30. let Tajemný pan O’Hara, výpravné romantické westernové drama Velký Bill (1936), podle skutečné události z roku 1842 natočené drama o ztroskotání americké lodi Loď ztracených duší (1937), výpravný dobrodružný velkofilm Marco Polo (1938), komedie Osmá žena Modrovousova (1938), komedie Cowboy a dáma (1938), dobrodružné drama z prostředí cizinecké legie Pevnost mrtvých (1939), válečné drama Zrada v džungli (1939), ze skutečných událostí Divokého západu vycházející příběh Muž ze západu (1940; v roce 1972 bylo totéž téma zpracováno ve filmu Život a doba soudce Roy Beana s Paulem Newmanem), dobrodružné drama Kanadská jízdní policie (1940), ze skutečných událostí vycházející válečné drama Četař York (1941), sociálně laděná komedie To je John Doe (1941), komedie Gangsterská nevěsta (1941), adaptace slavného románu E. Hemingwaye Komu zvoní hrana (1943), westernová komedie Hrdinou z lásky (1945), adaptace bestselleru Edny Ferberové Dobrodruzi ze Saratogy (1945), špionážní film V tajných služách (1946), romantický snímek Plášť a dýka (1946), drama z historie amerického Západu Neporažení (1947), životem Franka Lloyda Wrighta volně inspirované drama Zdroj (1948), drama z druhé světové války Bouře nad Pacifikem (1949), komedie Jak báječný pocit (1949), drama Mezi dvěma ženami (1950), muzikál z prostředí korejské války Ke hvězdám (1951), komedie ze života námořníků Vzhůru na moře (1951), pseudohistorický dobrodružný snímek Bubny hřmí (1951), mistrovský a po celém světě mimořádně úspěšný psychologický western V pravé poledne (1952; Oscar), dobrodružný western Zlato Apačů (1954), romantický westernový příběh  Přesvědčení (1956), romantická komedie Billyho Wildera s hereckou partnerkou Audrey Hepburn Odpolední láska (1957), western Muž ze Západu (1958), koprodukční (UK, USA) dobrodružný thriller Zkáza lodi Mary Deare (1959), koprodukční (UK, USA) thriller The Naked Edge (1961).