Konstantin I. Veliký



Antický Řím
*asi 280 – †337, Flavius Valerius Constantinus, římský císař od roku 306; syn Konstancia I. Jako vojenský uzurpátor ovládl roku 312, po porážce Maxentia, západní část a roku 324, po porážce Licinia, východní část římské říše. Pokračoval v Diocletianových reformách a dovršil ustavení dominátu. Roku 332 uzákonil dědičné připoutání kolónů k půdě. Pochopil význam křesťanství pro upevnění státní moci a ediktem milánským roku 313 je zařadil mezi povolená náboženství. Roku 325 předsedal v Nikai 1. ekumenickému koncilu; křest však přijal až před smrtí. Roku 330 založil na místě Byzantia druhé hlavní město říše Konstantinopolis. Za válečné úspěchy i za politickou moc byl nazván Veliký. Kanonizován.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 8. 3. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Arles, Byzantion, církevní stát, Constanţa, Flavius Iulius Constantius Konstancius II., gladiátoři, Istanbul, kolonát, Konstantinova donace, křesťanství, Marcus Aurelius valerius Maximianus, Niš, tetrarchie, východořímská říše.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: