environmentální dopady kolektivizace

Dlouhodobé změny krajiny a životního prostředí, které byly způsobeny kolektivním hospodařením v socialistických státech, zejména po roce 1948 v Československu. Kolektivizace vedla ke scelování pozemků, rozorávání mezí, rušení polních cest, remízků a mokřadů, čímž byla narušena tradiční mozaiková struktura venkovské krajiny. Zavádění velkých lánů a intenzivní mechanizace přispělo ke zvýšení vodní a větrné eroze půdy, zhoršení retenční schopnosti krajiny a častějším lokálním povodním či suchu. Chemizace zemědělství, spojená s plošným používáním průmyslových hnojiv a pesticidů, měla negativní dopady na půdní organismy, biodiverzitu i kvalitu povrchových a podzemních vod. Environmentální důsledky kolektivizace se projevovaly i úbytkem drobných biotopů, snížením druhové rozmanitosti rostlin a živočichů a změnami mikroklimatu. Po roce 1989 se tyto dopady staly předmětem odborné reflexe a environmentální politiky, která se zaměřuje na obnovu krajinných prvků, protierozní opatření a udržitelnější formy hospodaření.