dýchání rostlin



Botanika
Respirace rostlin – způsob, kterým si rostlina opatřuje energii potřebnou pro syntézu organických látek, růst, příjem živin a další fyziologické pochody. Kyslík potřebný k dýchání vniká do rostliny celým povrchem těla. Oxid uhličitý a voda uvolňované při dýchání unikají však z nadzemních částí jen průduchy nebo lenticelami. Dýchacím substrátem jsou hlavně sacharidy vytvářené při fotosyntéze. Vzájemné vztahy mezi dýcháním a fotosyntézou jsou velmi složité, protože vznikající meziprodukty se mohou dále přeměňovat podle vnitřních a vnějších podmínek. Rostlina dýchá ve dne i v noci, ale ve dne fotosyntéza zpravidla může mnohonásobně převyšovat dýchání, čímž se v rostlině hromadí similáty. Asimiláty jsou při dýchání odbourávány, a tím se uvolňuje energie, která je využívána k fyziologickým pochodům nebo je jako teplo uvolňována do prostředí. Rychlost dýchání se zpravidla měří jako spotřeba O2 nebo jako produkce CO2. Rychlost dýchání (v mg CO2 na 1 g sušiny rostliny za 24 hodiny při 20°C) činí např. u rostoucích listů pšenice 138, u mladých kořínků pšenice 53,3. Pletiva rostoucích orgánů dýchají mnohem intenzívněji než pletiva částí rostlin, jež jsou v odpočinku. Čím hlubší je stav odpočinku, tím je nižší rychlost dýchání, rychlost dýchání plodů během jejich růstu postupně klesá, ale konzumní zralost je charakterizována nápadným vzestupem, po němž následuje opětný pokles. Z vnějších faktorů ovlivňuje dýchání zvláště voda, teplota, CO2, světlo a kyslík.

Datum vytvoření: 19. 11. 2003
Datum aktualizace: 19. 11. 2003
Autor: -JH-

Odkazující hesla: kompenzační body fotosyntézy.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: