Dino De Laurentis

[-tys], Dino, *8.8.1919 (Torre Annunziata, Kampanie, Itálie) – †10.11.2010 (Beverly Hills, Kalifornie, USA), vlastním jménem Agostino De Laurentiis, významný americký filmový producent italského původu. Pocházel z rodiny, která vlastnila továrnu na výrobu těstovin. Studoval herectví na známé římské škole Centro Sperimentale a zároveň získával praktické filmařské zkušenosti. Po válce začal pracovat jako producent v nově vzniklé společnosti Lux Film, kde dosáhl prvního úspěchu neorealistickým dramatem Hořká rýže, s jehož hlavní představitelkou Silvanou Mangano se oženil. Spolupracoval s významnými režiséry této doby a představiteli italského neorealismu (Alberto Lattuada, Giuseppe De Santis, Luigi Comencini, Roberto Rossellini, Vittorio De Sica, Federico Fellini, Carlo Lizzani aj.). S kolegou Carlem Pontim, později dalším významným světovým producentem, založil vlastní společnost, která se mj. podílela na filmu F. Felliniho Silnice, jež získala Oscara za nejlepší zahraniční film. Záhy se ale začal orientovat na velkolepé a nákladné mezinárodní projekty (Vojna mír, Gardový seržant, Barabáš, Bible aj.). Na jihu Říma vybudoval vlastní filmové ateliéry (přezdívané Dinocitt?), ale z finančních důvodů studia na počátku 70. let prodal a přemístil se do Hollywoodu, kde se věnoval realizaci umělecky ambiciózních projektů (Serpico, Hadí vejce) i ryze komerčních látek, ovšem postupně začala přicházet zklamání a neúspěchy (tím největším byla nová verze King Konga, s očekávaným přijetím se nesetkal ani Formanův snímek Ragtime). V roce 1983 založil společnost De Laurentiis Entertainment Group (DEG), jež kromě velkorysých plánů zahrnovala i moderní filmové studio ve Wilmingtonu v Severní Karolíně. Ovšem finanční krach dvou stěžejních snímků (Duna Davida Lynche a Rok Draka Michaela Cimina) a nevalný ohlas dalších titulů způsobily zánik celého projektu. Přesto založil další výrobní společnost De Laurentiis Communications a pustil se také do televizní produkce, ovšem na dřívější úspěchy se mu již nepodařilo navázat. V roce 1986 mu bylo uděleno americké občanství. Za svou činnost získal pětkrát Donatellova Davida v kategorii nejlepší produkce (Cabiriiny noci, Všichni domů, Bible, Bandité v Miláně, Waterloo), Pamětní cenu Irvinga G. Thalberga (2000), Zlatého lva na MFF v Benátkách (2003) a Zvláštního Donatellova Davida (2006) a také byl vyznamenán Cechem amerických producentů (2003). Byl třikrát ženatý, přičemž první krátké manželství s dcerou bankéře Biancou De Paolis bylo anulováno. Z druhého manželství se Silvanou Mangano (1949–1988) se narodily čtyři děti; dcera Raffaella De Laurentiis (*1954) je rovněž producentkou (spolu s otcem se podílela na produkci řady jeho filmů) a jediný syn Federico De Laurentiis (*1955-†1981) s ním až do své tragické smrti také úzce spolupracoval. S třetí ženou, americkou producentkou Marthou Schumacherovou (1990–2010) měl další dvě dcery. Filmové produkci se věnoval i jeho starší bratr Luigi De Laurentiis (*1917-†1992).

Vybraná filmografie (produkce, podíl na produkci nebo výkonný producent, není-li uvedeno jinak): významné dílo raného italského neorealismu Bandita (1946), romantické kostýmní drama Kapitánská dcerka (1947), příběh o osudech městských žen, přicházejících jako sezónní dělnice na severoitalská rýžová pole, Hořká rýže (1949), kostýmní snímek Zbojník Musolino (1950), komedie Strážníci a zloději (1951), drama Anna (1951), psychologické drama Evropa '51 (1952), drama ze zločineckého podsvětí Obchod bílým masem (1952), drama ze sicilského venkovského prostředí podle novely Giovanniho Vergy Vlčice (1953), drama o bývalých fašistických hodnostářích, hledajících nové uplatnění v poválečné Itálii, Snadná léta (1953), satirická komedie Kde je svoboda (1954), příběh dvojice potulných artistů Silnice (1954, spol. na produkci s Carlem Pontim; Oscar za nejlepší zahraniční film), výpravný velkofilm Odysseus (1954), příběh prostitutky podle románu Alberta Moravii Římanka (1954), epizodový film podle povídek Giuseppa Marotta Zlato Neapole (1954), historický velkofilm Attila (1954), příběh z rybářské vesnice Žena od řeky (1954), kostýmní komedie Krásná mlynářka (1955), kritický pohled na městskou mládež Dnešní děvčata (1955), nákladná adaptace románu L. N. Tolstého Vojna a mír I, II (1956), komorně laděný příběh o vztahu rodičů k jejich dospívající dceři Guendalina (1957), mistrovské drama o osudech římské prostitutky Cabiriiny noci (1957; Donatellův David za nejlepší produkci), adaptace románu Marguerity Durasové Mořská zeď (1957), adaptace novely A. S. Puškina Kapitánská dcerka pod názvem Gardový seržant (1958), ironický pohled na první světovou válku Velká válka (1959; Velká cena na MFF v Benátkách), válečné drama o osudech kolaborantek s Němci, chycených jugoslávskými partyzány, Pět poznamenaných žen (1960), komedie o venkovském lékaři Herkulovy pilulky (1960), tragikomedie z posledních dnů Mussoliniho vlády Všichni domů (1960; Donatellův David za nejlepší produkci), komedie Kriminálníci (1960), příběh antifašisty ze dnů nacisty obsazeného Říma Federál (1961), příběh z války v severní Africe Nejlepší nepřítel (1961), satirická komedie Poslední soud (1961), příběh demobilizovaného důstojníka v poválečných letech Těžký život (1961), biblický příběh podle románu Pära Lagerkvista Barabáš (1961), příběh policejního komisaře Komisař (1962), mafiánské drama Ve službách mafie (1962), rekonstrukce historických událostí kolem Mussoliniho pádu Veronský proces (1963), příběh o ztrátě iluzí mladých milenců po uzavření sňatku Hodiny lásky (1963), příběh Italů ve Skandinávii Ďábel (1963), příběh za ziskem se ženoucího člověka Konjunktura (1963), příběh venkovského učitele, který se stává obětí chamtivé ženy, Učitel z Vigevana (1963), povídkové snímky Moje žena (1964) a Tři tváře (1965; + herec), dobrodružný špionážní film Tygr se parfémuje dynamitem (1965), výpravný velkofilm o stavbě Noemovy archy Bible (1966; Donatellův David za nejlepší produkci), špionážní thriller Matchless (1967), adaptace románu Alberta Camuse Cizinec (1967), podle skutečné události natočené drama o vyloupení banky Bandité v Miláně (1968; Donatellův David za nejlepší produkci), drama o vylodění Američanů v Itálii v roce 1944 Anzio (1968), komediálně laděná comicsová sci-fi Barbarella (1968), špionážní drama podle skutečného případu z první světové války Špiónka beze jména (1968), příběh ze Sicílie podle novely G. Vergy Zbojníkova milenka (1968), drama o moderním gangsterství v Itálii Barbagia (1969), příběh uprchlého trestance a jeho dívky Krátká zastávka (1969), výpravný historický velkofilm Waterloo (1970; Donatellův David za nejlepší produkci), drama ze soudního prostředí Násilí: Pátá velmoc (1972), komedie Vysoká karetní hra (1972), podle skutečných událostí natočené mafiánské drama Valachiho svědectví (1972), adaptace románu Friedricha Dürrenmatta Nejkrásnější večer mého života (1972), kriminální drama z prostředí zkorumpované policie Serpico (1973), bláznivá situační komedie Neuvěřitelná dobrodružství Italů v Rusku (1973), gangsterské drama Crazy Joe (1974), drsný gangsterský příběh Drsní chlapi (1974), komediální příběh dvou misionářů na ostrově v Pacifiku Dva misionáři (1974; známo též pod názvem Nastav druhou tvář), drama z amerického jihu Mandingo (1975), nezdařená nová verze americké klasiky z roku 1933 King Kong (1976), pochmurný obraz zbídačelého Německa po první světové válce Hadí vejce (1977), remake hollywoodské klasiky z roku 1937 a velký propadák Hurikán (1979), filmová verze klasického comicsu Flash Gordon (1980), adaptace románu E. L. Doctorowa Ragtime (1981), neúspěšné kriminální drama z prostředí newyorské Čínské čtvrti Rok Draka (1985), kriminální thriller Hodiny zoufalství (1990), černá kriminální komedie Byl jednou jeden zločin (1991), erotický thriller Tělo jako důkaz (1992), klasický thriller Únos (1997), válečné ponorkové drama Ponorka U-571 (2000), thriller podle románu Thomase Harrise a pokračování filmu Mlčení jehňátek pod názvem Hannibal (2001), další kriminální psychothriller podle T. Harrise Červený drak (2002), kriminální thriller o mládí Hannibala Lectera podle románu T. Harrise Hannibal – Zrození (2007).