Christian Wolff



Filozofie
*24.1.1679 – †9.4.1754, německý filozof. Systematizoval a šířil Leibnizovu filozofii, učil v Halle a v Marburgu. Stoupenec osvíceného absolutismu, obhájce principů přirozeného práva a humanismu. Jeho filozofie měla být prostředkem k dosažení "všeobecné blaženosti lidí" a jejím základem mělo být vyjasnění prvotního základu existence všech stvořenin, a tím je bůh. Příroda je výtvorem božím. Wolff chtěl vytvořit všeobecný systém veškerého vědění. Fyzika má studovat tělesa a jejich pohyb, pneumatologie činnost duchů, matematika veličiny věcí, etika přirozené právo a politika vůli jako vlastnost duše. Filozofie (Weltweisheit) se zabývá všeobecným spojením duchovních a tělesných bytností a jeho základem. Wolff dal impuls k vypracování estetiky (v té vynikl zvl. jeho žák A. G. Baumgarten). Krásno převáděl na rozvažovací reflexy smyslových vjemů. Psychologii dělil na empirickou (kde jde o spojení duše s tělem) a racionální (kde jde o nesmrtelnost duše). Zázračné spojení těla a duše nelze pochopit. Dialektické momenty (například možnost vnitřních rozporů) v Leibnizově filozofii Wolff potlačoval a kategoriální systém zformalizoval: do jeho základu položil teologické premisy. Spojoval racionální metodu dedukce s důrazy na indukci. Měl značný vliv na šíření přírodních věd, ovlivnil například M. V. Lomonosova, který byl jeho žákem v Marburgu. Jeho systém byl eklektický a dualistický, jeho kritiku provedl I. Kant.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 31. 3. 2009
Autor: -red-

Odkazující hesla: a posteriori, antropocentrismus, dasein, Dmitrij Sergejevič Aničkov, Evjenios Vulgaris, Georg Bernhard Bilfinger, Hermann Samuel Reimarus, Johann Clauberg, Johann Georg Walch, Martin Knutzen, pluralismus, teleologie.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: