chinin

[Indiánské jazyky], C₂₀H₂₄N₂O₂, hlavní alkaloid kůry některých chininovníků, Cinchona. Tvoří bezbarvé krystalky hořké chuti, nerozpustné ve vodě, ale rozpustné v alkoholu a chloroformu. Má mírné účinky antipyretické a slabé účinky analgetické, působí dlouhodobě. Vyznačuje se silnými vlastnostmi antimalarickými, které byly známy již v 17. století – stal se prvním účinným lékem proti malárii a výrazně přispěl k rozvoji tropické medicíny. Mechanismus účinku spočívá v narušení metabolismu hemoglobinu u plasmodií, původců malárie. V lékařství byl široce užíván až do 20. století, než byl nahrazen účinnějšími syntetickými antimalariky (např. chlorochinem). V malých dávkách se užívá i při léčbě některých srdečních arytmií a k úlevě od křečí svalstva. V současnosti se chinin využívá hlavně jako přísada do osvěžujících nápojů (toniků), kde dodává charakteristickou hořkou chuť a při UV záření slabě fluoreskuje modrým světlem. Nadměrný příjem může vyvolat tzv. chininismus – soubor příznaků jako je hučení v uších, bolest hlavy či poruchy vidění.