Zjevení Jana

Zjevení Jana Theologa, Apokcalypsa Janova – časově nejstarší kniha Nového zákona, připisovaná křesťanskou tradicí Janu Evangelistovi, autorovi čtvrtého evangelia a tří epištol, které církev zahrnula do novozákonního kánonu a datovala rokem 95. Zjevení Jana obsahuje proroctví o konci světa, o boji mezí Kristem a Antikristem, o posledním soudu a tisíciletém království božím na zemi. Zjevení Jana je jako jediná prorocká kniha Nového zákona součástí apokalyptické literatury, založena na popisech prorookých vizí. Mezi jednotlivými obrazy řazenými částečně do skupin (sedm částí, z nichž část vidění obsahuje opět sedm částí) existují náhlé, mnohdy jen volně načrtnuté přechody, ztěžující obsahovou rekonstrukci dějové osy. Podle B. Engelse pochází zjevení Jana z let 68–69; tomu nasvědčuje rozluštění „krutého čísla“ 666 hebrejské abecedy, kterým je zobrazen císař Nero. Není vyloučeno, že některé části Zjevení Jana pocházejí z pozdějšího období než základní text (například z 90. let l. století pocházejí ty fragmenty, v nichž místo Beránka božího – Agnus dei – vystupuje Ježíc Kristus). Zjevení Jana představuje v literární rovině vývojovou etapu dějin křesianství, v níž dosud neexistovala základní dogmata tohoto náboženství.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 22. 11. 2005
Autor: -red-

Reklama: