Zhang Yimou

*14.11.1950 (Si-an, provincie Šen-si, Čína), dřívější přepis Čang I-mou, čínský filmový režisér, scenárista, kameraman a příležitostný producent a herec, tvůrce patřící k tzv. páté generaci absolventů Pekingské filmové akademie. Od dětství byl diskriminován komunistickým režimem, protože byl synem lékařky a nacionalistického důstojníka a Čankajškova stoupence. Po vypuknutí kulturní revoluce (1966) byl poslán na nucené práce do zemědělství a v letech 1969–1976 pracoval jako dělník v textilní továrně, neboť po zatčení rodičů se musel starat o dvě mladší sestry. Zájem o malování a fotografování ho v roce 1978 přivedl ke studiu kamery na znovuotevřené Pekingské filmové akademii, po jejímž absolvování (1982) byl povolán do provinčního filmového studia Kuang-si v severočínském Nan-ningu, kde se jako kameraman výrazně podílel na filmech svých generačních kolegů. Již za svou kameramanskou práci získal několik domácích i zahraničních ocenění (např. národní filmová cena Zlatý kohout 1984 a 1987), na MFF v Tokiu 1987 byl oceněn i jeho herecký výkon v dramatu Stará studna. V roce 1987 debutoval jako režisér úspěšným a ceněným dramatem Rudé pole a vydal se na cestu jednoho z nejúspěšnějších čínských i světových režisérů. Téměř každý z jeho filmů, pro něž jsou typické vizuální působivost, silný emocionální náboj a výtvarná kultura, získal ceny na významných mezinárodních festivalech. V posledních letech se zaměřil na výpravné historické velkofilmy, jimž dominují velkolepá výprava a mistrovsky natočené bojové scény. Protagonistkou jeho osmi snímků, které především na osudech žen zobrazují bouřlivé společensko – politické události a proměny Číny, byla jeho bývalá manželka Gong Li (Kung Li, 1987–1995), kterou později vystřídala mladičká Zhang Ziyi. Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): Žlutá země (1984, kamera), strhující drama o tvrdém životě venkovanů podle románů Mo Jena a režijní debut Rudé pole (1987, režie; Zlatý medvěd na MFF v Berlíně 1988), drama Stará studna (1987, kamera + herec; Cena za herecký výkon na MFF v Tokiu), drama tragického ženského osudu Ju Dou (Ťü Tou,1990; nominace na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, Zlatý klas na MFF ve Valladolidu 1992, Velká cena na MFF v Chicagu 1992), komorní historické drama o postavení žen v čínské rodině a o životě konkubín Zavěste červené lucerny (1991; Stříbrný lev na MFF v Benátkách 1991, nominace na Oscara za nejlepší cizojazyčný film), přepis románu Čchenga Jüan-pina o vesnické ženě, statečně se bijící za rodinnou čest, Příběh Čchiou-ťü (1992; Zlatý lev na MFF v Benátkách), dramatický příběh o osudech jedné rodiny na pozadí politických změn v Číně od konce 2. světové války Žít! (1994; Velká cena poroty ex aequo na MFF v Cannes), gangsterský příběh z prostředí šanghajského podsvětí 30. let minulého století Šanghajská triáda (1994, též uváděno pod názvem Opiová válka), komediální moralita ze současnosti o přejímání životního stylu západní konzumní společnosti Neztrácej hlavu (1997, + herec), komorní psychologické příběhy z prostředí venkovských škol Nikdo nesmí chybět (1998; Zlatý lev na MFF v Benátkách, čínská výroční cena Zlatý kohout za nejlepší režii aj.) a Cesta domů (1999; Stříbrný medvěd na MFF v Berlíně, Zlatý kohout za nejlepší film a režii aj.), komediální příběh starého mládence, jenž se rozhodne oženit, Šťastné chvíle (2000), historický akční epos Hrdina (2002, + spol. na scénáři a produkci; nominace na Oscara a na Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film aj.), historický romantický akční velkofilm Klan Létajících dýk (2004, + spol. na námětu, scénáři a produkci; nominace na Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film aj.), drama o putování japonského rybáře za nemocným synem do čínské provincie Ujet sám tisíc mil (2005, + spol. na scénáři a produkci), výpravné historické drama z 10. století podle hry Cao Yua Bouře a dosud nejdražší film v historii čínské kinematografie Kletba zlatého květu (2006, + spol. na scénáři).