zemské brány

V českém státě od 10. století do 13. století střežená místa na cestách vstupujících na jeho území. Zemské brány se často nacházely na okraji pohraničního hvozdu, zatímco hranice státu procházela – jak to uvádějí listiny – „středem hvozdu“. V prostoru zemské brány bylo opevnění (v době ohrožení se budovaly záseky zvané přeseky), v její blízkostí knížecí celnice a na okolních kopcích byla zřízena strážní stanoviště k vysílání či předávání optických signálů. Výhod ně položená celní místa se záhy stávala obchodními a sídelními středisky (Most, Domažlice, Opava). Termín zemské brány se užíval často i později pro pohraniční horské přechody.