zeměpisný cyklus

Erozní cyklus – postupný sled vývojových stádií krajiny. Teorii vývoje zeměpisného cyklu rozpracoval 1890 americký geomorfolog W. M. Davis. Je to teorie hypotetická, zobecňuje pouze některé možnosti vývoje reliéfu, protože zřídkakdy proběhne zeměpisný cyklus všemi stádii. Začíná vyvrásněním či výzdvihem horstva s velkou členitostí tvarů (stádium mladosti). Povrch se postupně zarovnává, povrchové tvary se zaoblují, snižuje se erozní báze (stadium zralosti). Konečným stadiem je dokonalé zarovnání zemského povrchu a vytvoření paroviny (stadium senility, staroby). Rychlost a průběh zeměpisného cyklu jsou závislé na klimatu, geologické struktuře a geografických podmínkách.