závislost

Forma souvislosti objektů materiálního světa, respektive jejich odrazů ve vědomí, jestliže existence či změna některých objektů předpokládá existenci či změnu jiných objektů, pojem upřesňující směr souvislosti: „A závisí na B“ znamená, že A nebo jeho změna předpokládá B nebo jeho změnu, nikoliv však obráceně – B je nutnou podmínkou A. Závislost jevů jako forma souvislosti vyplývá z materiální jednoty světa a pohybu jako způsobu existence hmoty (kauzální závislost). Z logického hlediska je závislost trojčlenný vztah, v němž tvrzení „x závisí na y“ doplňuje formulace vyjadřující, vzhledem k čemu závisí x na y. Úplná formulace vztahu závislosti proto musí znít „x závisí na y vzhledem k z“. Trojčlenným vztahem je i opak závislosti, nezávislost, vyjadřující v globálním měřítku pouze relativní skutečnost. V ryze psychologickém kontextu představuje závislost specifickou vazbu mezi dvěma nebo více subjekty (respektive mezi subjektem, objektem a situací), která je charakterizována více či méně trvalým vztahem asymetrie mezi jedincem a ostatními subjekty, respektive objekty a situacemi.