žárovzdorné materiály



a) slitiny železa s Cr, Ni, Si a Al, vzdorující opalu za vysokých teplot i za přístupu vzduchu (žárovzdorné oceli a litiny). Vytvářejí na svém povrchu pevně lpící vrstvičku oxidů (pyroferal), které zabraňují postupu oxidace do hloubky. Užívají se například na součásti topeništ pecí nebo žíhacích hrnců; b) keramické hmoty a výrobky odolávající vysokým teplotám i nad 1600 °C, používané pro stavbu pecí. Většinou se vyrábějí v podobě tvarovek vypálených při teplotě 1400 – 1700 °C, popřípadě jako zrnitý materiál pro monolitické vyzdívky a opravy pecí. Rozlišují se žárovzdorné materiály kyselé (s vysokým obsahem SiO2) a bazické (s vysokým obsahem MgO a CaO). Hlavní druhy: dinas, šamot, žárovzdorné materiály sillimanitové, mullitové, korundové; mezi bazické se řadí magnezitové, chrommagnezitové a dolomitové. Speciálním druhem jsou elektrotavené odlévané bloky, nejčastěji s obsahem oxidu zirkoničitého ZrO2, hlinitého Al2O3 a křemičitého SiO2, dále materiály forsteritové, zirkonové, chromitové, siliciumkarbidové a uhlíkové.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 1. 9. 2006
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: