volební reforma 1907

Zákon o říšském zastupitelstvu z 26.1.1907 vydaný pod tlakem veřejnosti v Předlitavsku, který zavedl všeobecné, rovné, tajné a přímé volební právo (pro muže starší 24 let) pro volby do říšské rady. Roku 1905 vypukly v Čechách masové demonstrace (inspirované revolucí v Rusku) za zavedení všeobecného volebního práva, které vyvrcholily 5.11. v Praze. Po srážkách demonstrantů s policií rozhodla ministerská rada na přímou intervenci císaře provést volební opravu. V průběhu projednávání reformy probíhaly v Předlitavsku generální stávky a manifestace. Vládní předloha z 23.2.1906 odstraňovala systém volebních kurií a navrhovala všeobecné volební právo pro muže starší 24 let. Předlohy byly projednávány až do ledna 1907, kdy byl schválen nový soubor volebních zákonů. Šlo o novelizaci zákona o říšském zastupitelstvu, která zavedla všeobecné volební právo a zvýšila počet členů poslanecké sněmovny říšské rady. Dále o zákon o numeru clausu panské sněmovny, který stanovil počet jejích členů v rozmezí 150-170. Další dva zákony řešily volby členů poslanecké sněmovny (volební řád, volební okresy, volební právo, volitelnost apod.) a volební svobody (ochrana volební a shromažďovací svobody). Volby do zemských sněmů probíhaly i po roce 1907 podle kuriového systému.