vlhkost



Ekologie
Ekologie, humidita – jeden z hlavních faktorů prostředí ovlivňujících životní procesy organismů. Podle vztahu k vlhkosti se organismy děli na hygrofilní (vlhkomilné) a xerofilní (suchomilné). Snižováni vzdušné vlhkosti nutí organismy bránit obsah vody v těle, například uzavřením průduchů, pitím a konzumem vodnaté potravy. Zvýšení vlhkosti vede k zvýšenému výdeji vody z těla. Vlhkost důlních větrů je činitelem ovlivňujícím klimatické podmínky v hlubokých dolech. Větší vlhkost důlních větrů zhoršuje chladicí účinek a tím celkovou pohodu pracovního prostředí. Mikroklimatické podmínky v dole lze zlepšit zvětšením průtoku větrů a snížením vlhkostí vzduchu. Vlhkost zeminy, poměr tíhy vody k tíze suchých zrn v procentech. Vlhkost zeminy, jejíž všechny póry jsou vyplněny vodou, se u zvodnělého písku pohybuje od 10 do 30 %, u plastických jílů se podle konzistence měni od 20 do 54 %.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 17. 7. 2006
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: