vítr



Pohyb vzduchu vzhledem k zemskému povrchu, který vzniká působením tlakového gradientu tíhy, síly tření a Coriolisovy sily. Obvykle se uvažuje vodorovná složka pohybu, protože svislá složka rychlosti větru má podstatně nižší hodnoty. Vítr se charakterizuje rychlosti (v m.s-1, km.h-1) a směrem, odkud vane (ve stupních nebo sektorech – sever je 360° nebo 0°, východ 90°, jih 180°, západ 270°). Rychlost vodorovné složky větru v blízkostí zemského povrchu se měří anemometry, ve větších výškách pilotováním, svislá složka se vypočítává nebo měří speciálními přístroji. Obě složky vlivem turbulence kolísají kolem jisté střední hodnoty. Při silné turbulenci je vítr nárazovitý. Vítr o rychlosti 5-8 m.s-1 je mírný, nad 14 m.s-1 silný, nad 20-25 m.s-1 bouřlivý a nad 30-35 m.s-1 se považuje za orkán nebo uragán. Viz také Beaufortova stupnice. Vítr se mění s výškou, ve spodní troposféře zpravidla s výškou roste, v horních částech troposféry může dosahovat rychlostí větších než 100 m.s-1. Převládající vítr nad velkými územími určují všeobecnou cirkulaci atmosféry. Na pobřežích, v horách ap. mají charakter místní cirkulace (bríza, bóra, svahové větry). V některých oblastech mají též své speciální místní názvy (scirocco, mistral).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 21. 11. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: bríza, cirkulace atmosféry, síla větru, větrná elektrárna.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: