virová hepatitida kachen

Duck virus hepatitis, VHK – vysoce nakažlivou akutně probíhající virovou chorobu kachen charakterizuje hlavně krátká inkubační doba, náhlý vznik nemoci, vysoká mortalita a typické změny na játrech. Kachny, které dosáhnou sedmi týdnů věků, bývají rezistentní k onemocnění. V oblastech, kde se kachny intenzivně chovají, představuje virová hepatitida hospodářsky závažné onemocnění. Nemoc způsobuje enterovirus z čeledi Picornaviridae označovaný jako typ 1, který se vyznačuje schopností dlouhodobě přežívat ve vnějším prostředí, vysokou termostabilitou a odolností vůči běžně používaným dezinfekčním prostředkům. V USA byl izolován sérologicky odlišný pikornavirus, označený jako typ 3, který u kachen pekingských imunizovaných proti typu 1 vyvolává obdobné onemocnění postihující kromě jater i ledviny a pankreas. Infekce se přenáší horizontálně infikovaným krmivem, vodou, aerogenní cestou nebo přímým kontaktem s nakaženým jedincem. Rezervoárem viru mohou být volně žijící ptáci a potkani. Nemocná zvířata a rekonvalescenti vylučují virus trusem až osm týdnů. Krátká inkubační doba může trvat osmnáct hodin až pět dni. Promoření chovu bývá rychlé, úhyny se objevují během několika hodin od výskytu klinických příznaků. U nakažených kachňat lze pozorovat otupělost, slabost, nekoordinované pohyby končetin. Postižení ptáci leží na prsní kosti nebo na boku, končetinami vykonávají tzv. plovací pohyby, hlava bývá zvrácená dozadu. Při pitvě lze nalézt velmi zvětšená játra s krváceninami, degenerovaný srdečný sval, zvětšenou slezinu i ledviny. K léčbě lze využít komerčně vyráběné hyperimunní sérum. Preventivní opatření zahrnují dodržování technologických postupů, turnusové odchovy, zabránění přístupu volně žijících vodních ptáků, dezinfekci objektů, vakcinaci rodičovského hejna v průběhu odchovu a před zahájením snášky.