vilikace

[Latina], v českém feudálním státě, zejména ve 13. století, obvody správní, soudní a hospodářské působnosti panovnických vladařů či správců, zvaných villicus, obvykle v okolí méně významných panovnických hradů či dvorců.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 8. 2006
Autor: -red-