Vanuatu



Státy
Rozloha: 14763 km2 Počet obyvatel: 182 tis. (1998) Hustota zalidnění: 12,3 obyv./km2 Státní zřízení(rok vzniku): republika (1980) Správní členění: 11 regionů Hlavní město: Vila 26 tis. obyvatel Nejvyšší hora: Tabwemasana 1879 m Hlavní etnická skupina: Melanésané (Ni-Vanuatu) 98% Průměrný přírůstek obyvatel: 2,6% (1991-1996) Úřední jazyky: bisiamština, francouzština, angličtina Gramotnost: 53% Náboženství: protestanti 62%, římští katolíci 15%, animisté 7% Měna: 1 vatu (VUV) Hospodářství: zemědělství, obchod HNP na 1 obyvatele: 1290 USD Počátky dějin dnešního Vanuatu jsou zahaleny tajemstvím. Ve starověku ostrovy osídlili přistěhovalci patřící k austronéské (malajsko-polynéské) jazykové rodině. Nejvýznamnějším středověkým panovníkem byl Roy Mata ve 13. století. Pro Evropu část souostroví objevili Portugalci na počátku 17. století, roku 1768 zde přistáli Francouzi. Posléze zemi britský mořeplavec James Cook pojmenoval Nové Hebridy. Po objevení santalového dřeva na ostrovy po roce 1825 začali přicházet polynéští dělníci, jejich příliv byl ukončen konfliktem s domorodými Melanésany z roku 1830. V 60. letech 19. století plantážníci z Austrálie, Fidži, Nové Kaledonie a Samoy začali zneužívat místní obyvatelstvo jako levnou pracovní sílu. Roku 1887 se souostroví dostalo pod společnou britsko-francouzskou správu, v roce 1906 se stalo britsko-francouzským kondominiem. Za druhé světové války byly na ostrovech Efate a Espiritu Santo vybudovány vojenské základy, příchod Američanů napomohl rozvoji nacionalismu u domorodců. V 70. letech zesílily snahy o získání nezávislosti, v jejichž čele stála Národní strana Nových Hebrid. Roku 1980 byla vyhlášena republika, spory mezi anglo- a frankofonním obyvatelstvem přetrvávají v parlamentu. V současnosti stojí v čele státu prezident Kalkot Matas Kelekele.

Datum vytvoření: 8. 6. 2000
Datum aktualizace: 15. 5. 2007
Autor: mim

Odkazující hesla: Loyalty, Novohebridská předhlubeň, Walter Lini.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: