Van Allenovy pásy (zóny)

Oblasti zvýšené koncentrace nabitých částic v okolí Země, tvořené částicemi zachycenými geomagnetickým polem. Vnější pás je tvořen převážně elektrony, vnitřní pás zejména protony s vysokou energií. Oba pásy obklopují Zemi ve vzdálenosti přibližně 1 000 až 50 000 km nad povrchem. Jejich existence byla objevena v roce 1958 díky údajům z družic Explorer, zejména z Exploreru 1 a 3. Objev učinil americký fyzik J. A. Van Allen, po němž jsou tyto radiační zóny pojmenovány. Van Allenovy pásy představují důležitý faktor pro kosmické lety – ovlivňují návrh družic a ochranu astronautů před radiací. Jejich intenzita a struktura se mění v závislosti na sluneční aktivitě a geomagnetických bouřích. Studium pásů přispívá k pochopení vztahů mezi Sluncem, magnetosférou a kosmickým prostorem kolem Země.