Územní systém ekologické stability

ÚSES – vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména: vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu; zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny; zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). ÚSES je tvořen prostorovým a funkčním propojením sítě biocenter, biokoridorů (území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť) a interakčních prvků (krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES – biocenter a biokoridorů – na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky, vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.