urim

[Hebrejština], obyčejně ve spojení s tumim – předmět (kamínek, tyčinka, šíp) nošený ve starověku v náprsníku roucha izraelským veleknězem při vstupu do svatyně. Prostřednictvím urimu a tumim poznával velekněz ve složitějších případech údajně boží vůli (podle některých badatelů šlo o ploché kamínky na jedné straně černé, na druhé bílé; padla-li při losování černá strana u obou kamenů, znamenalo to zápornou odpověď, a naopak; byla-li jedna strana černá a druhá bílá, byla odpověď odepřena). Někteří vykladači tlumočí urim jako vinu, tumim jako nevinnost, jiní pokládají naopak urim za světlo a tumim za tmu (smrt a život, ne a ano). V poexilové éře již urim a tumim nejsou uváděny. Viz také efod.