typ

Forma či druh něčeho, vyznačující se podstatnými kvalitativní mi znaky; základní tvar (praobraz, prototyp); vzor, příklad, model; vyhraněný soubor znaků či vlastností, jež nejsou obecné (nepřísluší všem objektům), ani jedinečné (nepřísluší jedinému objektu) a které ve svém zobecnění charakterizují objekt v rámci určitého systému; základní jednotka typologie charakterizovaná jako představitel skupiny, který má všechny základní znaky společné všem jednotlivcům nebo který zvláště výrazně zobrazuje (vyjadřuje) společné znaky všech (více) jednotlivců. V koncepci typu se aktualizují problémy vzájemných vztahů mezi obeoným a jedinečným, ideálním a reálným, mezi průměrným a výjimečným. Pojem typ má své místo vždy mezi dvěma krajními póly; je souborem vlastností vystihujících určitou specifiku a současně směřujících k něčemu obecnému.