Towarzystwo Demokratyczne Polskie

[Tovařistvo Demokratyčne Polskje], TDP, Polská demokratická společnost – nejsilnější organizace polské emigrace po listopadovém povstání v letech 1830-1831. Založeno 17.3.1832 v Paříži, v čele M. Mochnacki (1803-1834), J. N. Janowski (1803-1888), T. Krepowiecki (1798-1847), A. Pulaski (1800-1838), V. Heltman, S. Worcell, hlavní ideolog J. Lelewel. Programem byl tzv. Malý manifest, odrážející vnitřní nesourodost hnutí. Po odchodu (1835) radikálů i stoupenců liberalisrnu z Towarzystwa Demokratyczneho Polskieho byl přijat roku 1836 tzv. Velký manifest (Manifest poitierský), vyzývající k národnímu osvobození vlastními silami (lidovým odbojem) a vyhlašující republikánský demokratický program, který obsahoval i návrhy sociálních reforem (půda měla bez náhrady přejít do vlastnictví rolníků). Ve 40. letech připravovalo Towarzystwo Demokratyczne Polskie povstání na polském území, aktivně se podílelo na revolučních událostech v letech 1848-1849. Od roku 1849 sídlilo vedení organizace (Centralizacja) v Londýně, kde došlo k radikalizaci agrárního programu a roku 1857 k rozštěpení hnutí, které znamenalo jeho faktický zánik, formálně Towarzystwo Demokratyczne Polskie zaniklo roku 1862. Hlavními tiskovými orgány byly Demokrata Polski (Polský demokrat) a Przegląd Dziejów Polskich (Přehled polských událostí).