tiára

[Tyára, latina < orientalní jazyky] a) zdobená vysoká kónická čepice orientálních panovníků, obtočená stuhou; b) mimoliturgická papežská koruna, bílá se zlatou obroučkou, ve 13. století se dvěma obroučkami, symbolizujícími světskou a duchovní moc, od začátku 14. století ze tří pruhů látky (purpurová, zelená, modrá) se třemi obroučkami, od 1342 zdobená listy. V současnosti se nepoužívá.