tenentské hnutí

[Portugalsky tenente, poručík], revoluční hnuti v Brazílii ve 20.–30. letech 20. století. Bylo vedeno nižšími a středním důstojníky, sehrálo významnou roli v procesu omezování moci statkářů a v prosazování demokratických reforem. Nejvýznamnějšími akcemi tenentského hnutí bylo povstání ve dnech 5.–8.7.1922 v pevnosti Copacabana (Rio de Janeiro), v červenci roku 1924 v Sáo Paulu, vydání manifestu v roce 1924 (proklamace vlasteneckých cílů hnutí), účast v tzv. liberální revoluci v roce 1930. Levicové křídlo, vedené L. C. Prestesem, utvořilo v roce 1930 Ligu revoluční akce a sehrálo významnou roli při vzniku Národní osvobozenecké aliance v roce 1935. Představitelé pravicového reformistického křídla (J. Tavora) vstoupili do vlády G. Vargase, ale v roce 1934 z ní opět vystoupili. Bývalí stoupenci pravicového křídla tenentského hnutí vedli v roce 1964 státní převrat (byl svržen prezident J. M. M. Goulart) a ustavili vojenský diktátorský režim (H. Castelo Branco).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 20. 6. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Arrturo Bernardes.

Reklama: