svrchovanost

Suverenita – nejvyšší moc státu nad jeho územím a nezávislost v mezinárodních vztazích. Stát není omezen ničím jiným než suverénními právy jiných států, obecným meznárodním právem a dobrovolně převzatými mezinárodními závazky. Svrchované státy mají rovná práva a povinnosti a jsou rovnými členy mezinárodního společenství bez ohledu na hospodářské, společenské, politické či jiné rozdíly. Každý stát má právo svobodně si zvolit a rozvíjet své politické, společenské, hospodářské a kulturní zřízení. Územní celistvost a politická nezávislost státu jsou neporušitelné. Svrchovaný stát disponuje svým státním územím a přírodními zdroji. Suverenita státu jakožto politická a právní vlastnost není abstraktním pojmem, ale má vždy svou třídní povahu. Kromě státní svrchovanosti existuje i princip národní suverenity, jenž do mezinárodního práva pronikl jako zásada sebeurčení národů, která je zakotvena v Chartě OSN jako jedna ze základních zásad mezinárodního práva.