světový názor

Soustava názorů na svět a místo člověka ve světě, výraz vztahů člověka k jeho okolí i k sobě samému, soubor základních životních postojů subjektu, jeho přesvědčení, ideálů a zásad, ideové vyjádření jeho hodnotové orientace. Nositelem světového názoru jsou jednotlivci i skupiny. Světový názor se tvoří z prvků, vlastních všem formám společenského vědomí, zejména z filozofických, vědeckých, politických, morálních a estetických názorů. Vědecké poznatky slouží ve světovém názoru ke konkrétní orientaci v přírodní a společenské skutečnosti, morální normy přispívají k funkci světového názoru jako návodu k jednání ap. Jádro každého světového názoru tvoří filozofické názory a filozofická přesvědčení, hlavní otázka filozofie po vztahu ducha a hmoty je zároveň i základní otázkou každého světového názoru. Koneckonců může být světový názor v jádru buď materialistický, nebo idealistický. Jako forma společenského vědomí se však rozlišují světové názory živelné, filozofické nebo náboženské. Živelný světový názor odráží přímo životní podmínky lidí určité doby, respektive třídy v podobě názorů tak zvaného zdravého rozumu. Filozofický světový názor má teoretickou formu, vyjadřuje se v pojmech, snaží se o logický a empirickopraktický důraz, objasňuje celkové vědecké a praktické údaje a vyjadřuje je v podobě nejobjektivnějšího a historicky určitého obrazu skutečnosti. Náboženský světový názor podává obraz světa založený na víře v nadpřirozené síly. Světový názor je vždycky odrazem společenského bytí.