subjektivně psychologická škola



Ekonomie, směr ekonomického myšlení vzniklý začátkem 70. let 19. století. Za její představitele se považují W. S. Jevons ve Velké Británii, C. Menger v Rakousku a L. Walras ve Švýcarsku. Subjektivně psychologická škola vypracovala teorii hodnoty, podle níž cena není určována pracovními náklady, ale intenzitou potřeby daného zboží, a klesá úměrně s tím, jak se tato potřeba nasycuje, přičemž dosahuje své hranice v poslední jednotce zboží, kterou ještě kupující potřebuje. Ze širšího hlediska patří do subjektivní psycholocgické školy všichni ekonomové, kteří se opírají o koncepci společnosti jako souhrnu izolovaných jednotlivců, výrobců i spotřebitelů, kteří nejsou navzájem spojeni objektivními společenskými výrobními vztahy. V tomto smyslu se nevztahuje subjektivně psychologická škola jen na sféru mikroekonomiky, která zkoumá chování jednotlivých hospodářských subjektů, ale také na sféru makroekonomiky. Například podle J. M. Keynese je vývoj národního důchodu určován sklonem hospodářského subjektu k spotřebě, tj. psychologických zákonitostí.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 7. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: neomarginalismus.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: