stroje na děrné štítky



Informatika – zastaralá technologie – stroje pro mechanizované zpracování dat. Údaje se podle prvotních dokladů přenášely na štítky a dále se zpracovávaly mechanizovaným způsobem. Základní stroje byly ty, bez nichž nebylo zpracování systémem děrných štítků vůbec možné (děrovač, třídič, tabelátor), stroje doplňkové zpracování usnadňovaly, urychlovaly, zpřesňovaly. Pracovní cyklus se dělil na dvě fáze: pořízení děrných štítků a zpracování děrných štítků do výsledných sestav. Stroje na děrné štítky pracovaly v soupravách. V první fázi byly stroje na pořízení štítků, především děrovače, přezkoušeče, popřípadě kalkulační děrovače, opakovače, reproduktory, popisovače, v druhé fázi, fázi zpracování, se používaly třídiče, zakládače, tabelátory se součtovými děrovači. Obě fáze bylo možné časově a místně při zpracování oddělit. Při zpracování se nejprve údaje přenášely z prvotních dokladů na děrné štítky (na děrovačích nebo pořizovačích). Kontrola probíhala na přezkoušečích. K výpočetním operacím byly určeny kalkulační děrovače nebo děrnoštítkové počítače. Po výpočtu se štítky na třídiči roztřídily podle požadovaných hledisek a na tabelátoru se zhotovila požadovaná sestava. Zpracovával-li se soubor štítků podle dalších hledisek, bylo nutno štítky vždy znovu roztřídit a po roztřídění zhotovit na tabelátoru další sestavu. Při zpracování štítků se používaly i další stroje: opakovače, reproduktory, zakládače, zakládací reproduktory, opisovače, značkové děrovače.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 17. 1. 2020
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: