státní občanství

Trvalý právní svazek mezi jednotlivcem a určitým státem, jehož obsahem jsou vzájemná práva a závazky stanovené vnitrostátním právem každého státu. Státní občanství se pabývá jednak narozením – dítě nabývá státní občanství svých rodičů nebo státní občanství státu, na jehož území se narodilo, jednak naturalizací: a) sňatkem cizince se státním občanem; b) udělením státního občanství cizinci na jeho žádost (tzv. naturalizace v užším smyslu); c) opcí, tj. nabytím státního občanství projevem vůle zainteresované osoby, která takto uskutečňuje volbu mezi dvěma nebo několika občanstvími; d) přesídlením obyvatelstva, tj. hromadnou změnou státního občanství spojenou s vystěhováním; ztráta dosavadního státního občanství a povinnost opustit státní území zde nezávisí na vůli jednotlivců.