statické zkoušky tvrdostí



Velmi rozšířené laboratorní i provozní metody zkoušení materiálu, které z výsledků dovolují usuzovat i na jiné vlastnosti materiálu (pevnost v tahu, obrobitelnost). Tvrdost se zkouší pomalým vtlačováním indentoru (tělíska) předepsanou silou kolmo do zkoušeného materiálu, kde vytvoří vosk. Podle plochy nebo hloubky otisku se určí tvrdost materiálu. Viz také Brinellova tvrdost, Rockwellova tvrdost, Vickersova tvrdost.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 3. 10. 2006
Autor: -red-

Reklama: