Staré letopisy české

Soubor 33 v současnosti známých rukopisů, které vznikly v průběhu 15. – 17. století a zachytily události z období let 1378 – 1527 na území státu. Na zrodu díla se podílela řada převážně anonymních autorů, kteří na sebe volně navazovali a postupně přepracovali původně stručný analistický text v rozsáhlou kroniku. Ve vývoji českého dějepisectví představují Staré letopisy české začátek měšťanské historiografie a tvoří první článek české písmácké tradice. Zároven jsou cenným pramenem pro poznání husitského a jagellonského období českých dějin. Jejich soubornou (dnes již nevyhovující) edici pořídil v roce 1829 F. Palacký, který je také autorem jejich názvu.