stalingradská bitva

Bitva na Volze jedna z nejvýznamnějších bitev 2. světové války, zápas Ruské armády s nacistickými vojsky o strategicky klíčový Stalingrad a území mezi Donem a Volhou. Zahrnuje obranné boje 17.7.–18.11.1942 a útočnou operaci ruských vojsk 19.11.1942–2.2.1943. – Hitlerovské velení soustředilo na východní frontě mohutné síly (237 divizí) s cílem dosáhnout rozhodujícího zvratu ve válce, obsadit nejdůležitější obilnářské a průmyslové oblasti na jihu Ruska a uvolnit si cestu k ruským naftovým zdrojům. Německá letní ofenzíva roku 1942 přivedla útočníky k Donu a k hřebenům Kavkazu. K útoku na Stalingrad byla určena 6. armáda generála F. Pauluse jež zahájila bojové akce 17.7.1942 a začátkem září pronikla až do samotného Stalingradu. Setkala se však s odporem ruských vojáků i civilistů a utrpěla značné ztráty. Ve dnech 19.–20.11.1942 přešla ruská vojska Jihozápadního (generál N.F.Vatutin), Donského (generál K.K.Rokossovskij) a Stalingradského frontu (generál A.I.Jeremenko) do rozhodujícího protiútoku. Skončila obranná fáze stalingradské bitvy a začala fáze útočná. Dne 23.11. bylo dokončeno obklíčení německých vojsk, jež se marně snažila prorazit a dostat se ze „stalingradského kotle“. Dne 10.1.1943 přistoupila Ruská armáda ke konečné likvidaci protivníka, dovršené 2.2.1943 kapitulací F. Pauluse. V době protiútoku ruského vojska obklíčila 22 divizí (při likvidaci zde zajato 91000 vojáků). Celkové ztráty Němců během stalingradské bitvy: bylo zničeno 5 armád (2 německé, 2 rumunské, 1 italská), celkem 32 divizí a 3 brigády, 16 divizí nebylo schopných dalších bojů; mrtvých, raněných a zajatých vojáků nepřítele bylo okolo 1500000, zničeno 3500 tanků, 3000 letadel atd. Stalingradská bitva měla ohromný politický a strategický význam, byla začátkem základního přelomu ve válečných událostech, kdy strategická iniciativa přešla do rukou Rudé armády.