Spejbl a Hurvínek

Originální loutkové typy. Spejbla roku 1919 vyřezal K. Nosek (*1850–†1933) pro Loutkové divadlo feriálních osad v Plzni. Výtvarná karikatura a dadaistický kostým (frak, bílé rukavičky a dřeváky) inspirovaly J. Skupu, který v polovině 20. let autorsky i herecky dotvořil jevištní podobu Spejbla v neopakovatelnou karikaturu měšťáctví a omezené domýšlivosti. G. Nosek (*1887–†1974), inspirován loutkou Spejbla, vyřezal roku 1926 pro Loutkové divadlo feriálních osad v Plzni loutku Hurvínka, jevištní podobu loutky dotvořil J. Skupa. Dvojice Spejbl a jeho syn Hurvínek se stala hlavním prostředkem uměleckého projevu J. Skupy i na jeho profesionální scéně (v letech 1930–1944) a od roku 1945 i v Divadle Spejbla a Hurvínka v Praze. Po smrti J. Skupy se o další jevištní životnost Spejbla a Hurvínka zasloužil jako autor i hlasový interpret M. Kirschner. K inspiračnímu vlivu Spejbla a Hurvínka se hlásí i řada světových loutkářů, například S. V. Obrazcov.