šoltýs

[Němčina], ve středověkých Uhrách zakladatel (lokátor) vsí podle německého práva (13. – 14. století), podle valašského práva (14. – 17. století) nebo při organizování kopaničářského osidlování (17. – 18. století). Šoltýs obvykle na základě smlouvy získával výsady zajišťující mu výhodné majetkové postavení ve vsi a dědičnou rychtu s určitou soudní a správní pravomocí. Někteří ze šoltýsů se dostali mezi šlechtu, později se též podíleli na kapitalistickém podnikání. Za Marie Terezie instituce šoltýse zanikla.