šóen

[Japonština], forma feudálního vlastnictví půdy v Japonsku, označení půdy přidělované od 8. století císařem dvorské šlechtě a vysokým státním úředníkům. Půda zůstávala formálně vlastnictvím císaře, byla osvobozena od daní. Růst rozlohy šóen omezován císaři od 10. století, definitivně zanikly v 16. století.