sebevražda

Suicidium – dobrovolné ukončení života v důsledku psychických poruch, zejména depresívního charakteru, při nichž se obyčejně uplatňuje tzv. zkratové nebo demonstrativní jednání. Někdy může dojít k sebevraždě i u psychicky zdravých lidí (tzv. bilanční sebevražda). – Z psychologického hlediska je sebevražda činem, který je důsledkem působení autodestruktivních pohnutek v motivační struktuře člověka. Představuje destruktivní završení silných afektivně hodnotících tlaků, které urychlují v rámci sebepojetí jedince, svíraného pod vlivem subjektivních i objektivních faktorů stále pevněji v projektivním prostoru bezmoci a bezvýchodnosti, konečnou, tj. akční fázi obrácení agresivity a nepřátelství proti sobě samému. V kontextu dynamické psychologie bývá sebevražda též interpretována jako fiktivní msta na okolí, pramenící z hlubinně determinovaných postojů subjektu vůči jeho specifickým částem (situacím, osobám). Složité, nejednotné a často protichůdné názory na příčiny a podstatu sebevraždy v idealistické rovině demonstrují protiklady křesťanské etiky (sebevražda jako tabuizovaný čin) a existenciální filozofie (sebevražda jako poslední svobodná možnost volby).