šalíř

[Němčina], druh přilby rozšířený zejména ve 2. polovině 15. století Vyvinul se z železného klobouku. Tzv. německý šalíř byl typický svými horizontálními liniemi a dlouhou špičatou týlovou částí sestavenou z navzájem překrytých plátků kovu. Býval opatřen polovičním pohyblivým hledím, které chránilo obličej do úrovně nosu. Aby byl bojovníkův obličej zcela chráněn, musel být šalíř doplněn tzv. plátovým podhradím bojovým vousem (někdy byl pohyblivě připevněn k šalíři). Druhým typem byl italský šalíř horizontálních linu (tzv. telata), anatomičtěji kryjící hlavu bojovníka.