říšský sněm



a) V římsko-německé říši nejvyšší stavovské shromáždění. Vyvinul se ze sjezdů církevních a světských feudálů povolávaných na císařský dvůr (Hoftage). Ve 12.-13. století shromáždění knížat, od 14. století též účast říšských hrabat a pánů (říšské stavy). V letech 1489-1806 se dělil na kurfiřtské kolegium, říšskou knížecí radu (s účastí hrabat a pánů příslušných k říšským stavům) a kolegium měst. b) Zastupitelský orgán německého císařství v letech 1871-1918. Poslanci byli voleni podle všeobecného, rovného, přímého a tajného volebního práva. Byl svoláván a rozpouštěn císařem. Byl zákonodárnou institucí (spolu se spolkovou radou, jíž předsedal říšský kancléř), politiku říše ovlivňoval jen omezeně. c) Nejvyšší parlamentní orgán výmarské republiky. Dne 19.1.1919 bylo zvoleno Ústavodárné shromáždění jako zákonodárný orgán německé republiky, zasedalo ve Výmaru, pak v Berlíně. Po přijetí ústavy byl volen říšský sněm na 4 roky. Vláda byla závislá na jeho důvěře, mohl však být rozpuštěn prezidentem. Formálně existoval i po zřízení fašistické diktatury v roce 1933. Stal se nástrojem nacistické demagogie.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 8. 9. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: readmise českého kurfiřtského hlasu, revoluce 1848-1849.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: