říšská knížata



Knížata římskoněmecké říše. Jako samostatná skupina (stav) jsou uváděni poprvé roku 1180. Patřili k nim feudálové duchovní (arcibiskupové, biskupové a někteří opati) i světští (vévodové, knížata, markrabata, falckrabata, lankrabata, později též někteří purkrabí a hrabata), kteří získali rozsáhlá práva, územní držbu a vlastní leníky. Byli bezprostředními leníky císařů a měli právo panovníka volit (od 13. století se toto právo omezilo jen na kurfiřty). Ve 13. století bylo asi 15 světských a 90 duchovních říšských knížat, ve 14. století stoupl počet světských knížat asi na 40. Hodnost říšských knížat získali také český panovník, moravský markrabí, pražský biskup (v 2.pol. 12. století) a postupně řada dalších feudálů mimo Německo.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 28. 5. 2008
Autor: -red-

Odkazující hesla: arcivévoda.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: