refrakce



Geodézie, úhel, který svírá přímá spojnice přijímacího zařízení měřického přístroje s tečnou ke skutečné dráze světelného paprsku nebo paprsku elektromagnetické záření, která je zakřivena v důsledku průchodu opticky nehomogenním prostředím. Vodorovná a svislá složka refrakčního úhlu se nazývá vodorovná a svislá refrakce Svislá refrakce je například refrakce astronomická, refrakce nivelační (důsledek zakřivení paprsku v přízemní vrstvě atmosféry), refrakce terestrická, způsobená průchodem paprsku od pozemního cíle mimo přízemní vrstvu; rozdíl mezi refrakcí astronomickou a refrakcí terestrickou je refrakce diferenciální. Refrakce vodorovná ovlivňuje výsledky měření vodorovných úhlů a směrů. Refrakce může být buď stálá, nebo dlouho- či krátkodobě proměnlivá. – Refrakce ovlivňuje výšku hvězd a planet nad obzorem v závislosti na úhlu, pod kterým světlo dopadá (při zenitové vzdálenosti 0° je nulová, při 20° činí asi 22", při 40° téměř 50,5", při 80° téměř 5'30", a je-li hvězda těsně nad obzorem, převyšuje r. 30'). Viz také lom.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 21. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: střední místo hvězdy.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: