řecká hudba

Antické Řecko

Starořecká hudba tvoří základ antické hudby. Novořecká lidová hudba je diatonická, jednohlasá, krajově diferencovaná, s nepravidelnou rytmikou. Nástroje: lyra, píšíala, dudy (askí), bubínek tumbeléki. Umělá hudba se rozvíjela až od 30. let 19. století. Dřívější rozvoj brzdila turecká okupace. Zpočátku se uplatňoval italský vliv, ale na začátku 20. století vznikla národní škola. Skladatelé: P. Kamer (*1829 – †1896), G. Lambelet (*1875 – †1945). Zakladatelem současné řecké hudby je M. Kalomiris. Organizátor prvního řeckého operního souboru (od roku 1900) je D. Lavrangas (*1864 – †1941), dále se na vývoji podíleli M. Varvoglis (*1885 – †1967), I. Papaioannu (*1910), I. Xenakis, M. Theodorakis, T. Antopiu (*1935). Z interpretů vynikli například dirigent D. Mitropulos (*1896 – †1960), pěvkyně M. Callasová. Střediskem hudebního života jsou Athény. V zemi působí pět symfonických orchestrů, Národní operní divadlo v Athénách (založeno v roce 1940), soubor písní a tanců, konzervatoře (tři v Athénách, založeny byly v letech 1871, 1919, 1926, v Pireu byla založena v roce 1904, a v Soluni roku 1914).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 12. 10. 2000
Autor: -red-