Rebinderův efekt

[Podle sovětského fyzikálního chemika P. A. Rebindera, 1898–1972], ovlivnění a zmenšení pevnosti tuhých látek (kovů) adsorpcí povrchově aktivních látek hranicemi fáze. Rebinderův efekt se uplatňuje zejména při dlouhodobém účinku vnějších sil (při tečení nebo při únavovém procesu). Lze jej využít k intenzifikaci některých technologických pochodů (tváření, obrábění).